Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Persistent water pollutants: case of ethylenediaminetetraacetic acid in the Czech Republic
Prášek, Jan ; Šauer, Petr ; Keprtová, Karolína
Reuse and recycling of products composed of natural matter is relatively without significant environmental problems. However, recycling of products produced using modern synthetic technologies often brings new challenges. Our analysis has shown that substitution of citric acid with artificial substance of ethylenediaminetetraacetic acid causes important environmental problems. The case study carried out in the Elbe river basin shows that the ethylenediaminetetraacetic acid concentration standard has been exceeded, particularly from confluence of the Vltava and Elbe rivers. Open questions and tasks for future technological development and environmental policies are formulated, particularly the idea to replace artificial substances with nature-based ones. This would enable better introduction of circular economy ideas in the use of resources.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Studium akumulace kademnatých iontů energetickými plodinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
A b s t r a k t : Kadmium je těžký kov toxický pro rostliny i živočichy a kontaminant životního prostředí, který musí být z životního prostředí odstraňován. Při odstraňování těžkých kovů z půdy se v posledních letech dostává stále více do popředí metoda zvaná fytoremediace. Tato metoda využívá k odstraňování toxických látek rostliny zvané hyperakumulátory, které ale poté, co akumulují z půdy těžké kovy, nemají žádné další využití. Proto se začalo diskutovat o možnostech využití energetických rostlin, v této práci čiroku a slézu, pro metody fytoremediace. Tyto energetické rostliny by po akumulaci těžkých kovů mohly dále sloužit jako zdroj energie. Cílem této práce je určit, zda jsou čirok a sléz schopné růst v prostředí kadmia a zda budou akumulovat kadmium. Také porovnává různé kultivary čiroku mezi sebou při testech toxicity a ve schopnosti růst v přítomnosti kadmia a akumulovat kadmium. Dále zkoumá, zda přídavek chelatačních činidel glutathionu a kyseliny ethylendiamintetraoctové ovlivní příjem kadmia.
Ovlivnění jednotlivých parametrů krevního obrazu v závislosti na množství krve odebrané do zkumavky
MOUDRÁ, Pavla
Hematologie je vědní obor zabývající se studiem krve a jejích složek - zejména krevních elementů - červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. V stěžejním vyšetření hematologie - krevním obraze - je hodnoceno nejen jejich množství, ale i morfologie. Při odběru musí být dodržen poměr odebírané krve a antikoagulantu, jinak může dojít ke změnám v hodnotách krevního obrazu. Laboratorní personál je povinen chybně odebrané vzorky odmítnout vyšetřit. Jelikož některým skupinám pacientů (malé děti, senioři, obézní pacienti, atd.) bývá obtížné odebrat krev, dochází pak často k nátlaku na laboratoř ze strany odebírajícího personálu, aby i chybně odebrané vzorky zpracovala. Cílem této práce bylo ověřit, nakolik má chybný odběr ve smyslu poměr krev - antikoagulant vliv na jednotlivé parametry krevního obrazu. Výběrový soubor tvořilo sto pacientů, kteří byli odesláni svým ošetřujícím lékařem na odběr krve do odběrové místnosti společnosti Synlab Czech., s.r.o., U Tří lvů 4, České Budějovice v období od prosince roku 2011 do června roku 2012. V souboru byli zdraví i nemocní pacienti ve věku od 10 do 77 let. Všem sto pacientům byly při stejném odběru odebrány dvě zkumavky s antikoagulantem K2EDTA od výrobce Becton Dickinson - BD Vacutainer. Do první zkumavky byly dle pokynů výrobce odebrány 2 ml krve, do druhé zkumavky bylo u padesáti pacientů odebráno pouze 0,5 ml krve, u druhých padesáti pacientů 3,5 ml krve. Po odběru byly tyto vzorky změřeny v laboratoři Synlab Czech, s.r.o., U Tří lvů 10, České Budějovice na analyzátoru Advia 120, výrobce Bayern HealthCare LLC, výrobní číslo IR28850224, rok uvedení do provozu 2011. Sledováno bylo všech 13 hodnot, které firma Synlab Czech, s.r.o. vydává na výsledkových listech jako krevní obraz. Výsledky správně a chybně odebrané zkumavky byly mezi sebou porovnávány pomocí párového t-testu. Hypotéza předpokládala, že odchylky nastanou u obou chyb odběrů u všech třinácti parametrů krevního obrazu na hladině významnosti 95%. Tato hypotéza se nepotvrdila, ani v jednom z chybných odběrů nebyly ze statistického hlediska odchylky ve všech třinácti parametrech. V případě zkumavky, do které bylo krve odebráno více, než požaduje výrobce zkumavek, ze statistického hlediska nedošlo k odchylkám v žádném z měřených parametrů. U zkumavky, kde bylo nabráno méně krve, než určil výrobce zkumavek, došlo v krevním obrazu ke statistickým odchylkám u šesti z osmi měřených parametrů. Ke statisticky významnému zvýšení došlo u počtu červených krvinek (o 0,85%), množství hemoglobinu (o 0,97%), hodnoty hematokritu (o 2,19%) a MCV (o 1,41%). Ke snížení došlo u hodnoty MCHC (o 1,23%) a krevních destiček (o 4,96%). U diferenciálu bílých krvinek došlo ke statisticky významné odchylce jen u hodnoty monocytů (snížení o 6,35%). Při vyšetření krevního obrazu ze zkumavky, do níž bylo odebráno více krve, než udává výrobce zkumavek, nedošlo k žádným statisticky významným odchylkám. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že takto chybně provedené odběry by mohly být používány k vyšetření krevního obrazu. Pokud bylo krve nabráno méně, ke statisticky významným odchylkám dochází téměř u poloviny parametrů krevního obrazu. Klinicky nejdůležitější je z nich snížení počtu krevních destiček o 4,96%. Přesto lze říci, že ani tato hodnota pravděpodobně není natolik významná, aby chybně odebraný vzorek nemohl být v akutních případech vyšetřen. Pokud by závěry této práce byly potvrzeny i dalšími výzkumy, bylo by možno v těch případech, kdy odchylka nebude považována za statisticky ani klinicky významnou, zefektivnit zdravotnickou péči.
Charakter antropogenní kontaminace půd olovem
NOVOTNÁ, Monika
Cílem práce je jednak shrnout informace získané z literatury o vlastnostech olova a jeho geochemické pozici zejména v lesních půdách a dále na konkrétní kontaminované lokalitě posoudit dle izotopické signatury pravděpodobný původ olova v půdě studované oblasti. Sestavený literární přehled se týká především vlivu, zdrojů a účinků olova na životní prostředí, dále charakteristika lesních půd, jejich chemismus a také jejich degradace. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky analýz. Obsah EDTA-extrahovatelného (biodostupného) olova v odebraných půdách je nejvíce kumulován v humusových (H) organických horizontech, protože mají největší sorpční kapacitu. Námi zjištěné průměrné obsahy EDTA-extrahovatelného olova v hodnocených lesních půdách se pohybují v rozpětí 8,5 {--} 28,6 mg.kg-1 suš. se střední hodnotou 17,6 mg.kg-1 suš. Pouze na třech z osmi odběrových místech (Velká niva, Vrch Chlustov východ a Radvanovické sedlo-smrčina) přesahují zjištěné obsahy 30 mg.kg {--}1 suš. Zjištěné izotopické poměry v lokalitách Velká niva (smrčina východně od Lenory) a Radvanovické sedlo (smrčina a bučina jižně od Lenory) jsou podobné již dříve zjištěné signatuře olova v sedimentech Vltavy pod Lenorou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.